Zámek

Zámek se používal pro potřeby Starobrněnského kláštera, který Branišovice v té době vlastnil. Po jeho zrušení za vlády Josefa II. se zámek stal správním centrem nově ustaveného branišovického panství a tuto úlohu zastával i poté, co panství získal rod Lichtenštejnů. V roce 1908 zemřel poslední majitel z rodu, Rudolf Lichtenštejn, přešel do rukou rodu Kinských, kteří ho drželi až do konce druhé světové války. Zdejší statek byl součástí velkostatku v Moravském Krumlově a od roku 1924 měl českou správu. V obci v té době existoval ještě soukromý německý statek, který vlastnil Julius Luksch. Po válce byl zámek přestavěn na byty (objekt statku byl však pro ubytování zaměstnanců využíván už dříve), což porušilo jeho původní strukturu a dál využíván pro potřeby statku.
Navzdory názvu „zámek“ ho nikdy žádný šlechtic dlouhodobě neobýval, sloužil především jako správní budova. Zámek je v současnosti chráněn jako kulturní památka a jeho současní majitelé budovu postupně opravují.

Významné státní návštěvy

Zámek byl nejreprezentativnější budovou v Branišovicích, logicky tam tedy byly vítány vzácné návštěvy. V roce 1848 při své cestě z Vídně do Olomouce se na zámečku krátce zastavil císař Ferdinand Dobrotivý s rodinou. Byl pohoštěn obědem, přijal šest rychtářů z okolních obcí, poté pozdravil shromážděné obyvatelstvo a pokračoval v cestě. V roce 1929 navštívil obec prezident Tomáš G. Masaryk a české obyvatelstvo jej vítalo právě před budovou zámečku.