Historie knihovny

Česká obecní knihovna v Branišovicích vzniká v květnu roku 1928. O její vznik se zasloužil řídící učitel české školy, tehdy dvaadvacetiletý Ferdinand Kratochvíl, který zároveň zastával také funkci knihovníka a to až do roku 1938, kdy byly Branišovice zabrány nacisty. Kratochvílovi se podařilo získat na rozjezd knihovny příspěvek od ministerstva školství a také vedení obce mu po menším zdráhání vyplatilo povinný příspěvek nejen za rok 1928 ale i za roky předešlé.

Knihy se mu scházely od různých dárců – jednadvacet knih věnovala knihovně banka Slávie, pokladník branišovické Národní Jednoty Rudolf Vévoda daroval tři knihy a Josef Matoušek, místní poštmistr, přispěl hned sedmnácti knihami. Kromě toho samotný Kratochvíl pořídil z obdržených peněz dalších pět nových knih. Brzy se podařilo nashromáždit dvaaosmdesát knih.

Knihovna se mezi místními Čechy stala rychle oblíbenou, v roce 1929 evidovala pětadvacet čtenářů se sto padesáti výpůjčkami, o rok později se takřka zdvojnásobil její inventář a ztrojnásobil počet čtenářů. Sám Kratochvíl si uvědomoval potřebu vzdělání nejen dětí, ale i dospělých, proto se je všemožně snažil vést k četbě, pořádal i literární sezení a podobně. Knihovna se stala další důležitou českou institucí ve stále většinově německých Branišovicích a pozvedla úroveň českých menšinářů. V současné knihovně, na znamení díků zakladateli Ferdinandu Kratochvílovi, visí jeho zarámovaný portrét.