Branišovická mateřská školka je na rozdíl od školy institucí poměrně mladou. Vznikla v roce 1928 a to jak pro německé, tak pro české děti. Založení obou těchto institucí se přitom zásadně proťalo.

Třída mateřské školky v roce 1933. Uprostřed sedí učitel Ferdinand Kratochvíl a učitelka Františka Šťávová

Už v únoru 1928 vydalo ministerstvo školství výnos ke zřízení české mateřinky v Branišovicích. Organizace se chopil řídící učitel české školy Ferdinand Kratochvíl. Dosavadní třídu své školy chtěl přenechat předškolním dětem, přičemž jeho třída by se přestěhovala do prázdné učebny v německé škole. Při setkání s představiteli obce mu však byla sdělena překvapivá informace: obec hodlá taktéž zřídit školku a vyhradit pro ni učebnu, již chtěl získat Kratochvíl. Tato nečekaná zpráva znamenala, že čeští menšináři museli hledat jinde.

Dlouho se jim nedařilo, přestože návrhů bylo několik a pomoci se snažilo mnoho místních – hostinský, obchodník, majitel prázdného domu i cukrovarnický závod vlastnící místnosti na místním zámku. Všechna místa však nebyla pro výuku malých dětí vhodná a jejich adaptace by byla příliš nákladná. Psal se prosinec 1928, když byla česká školka konečně otevřena. Stalo se tak však v provizorních podmínkách: jak česká škola, tak školka sídlili v téže třídě, odpoledne se učili školáci a odpoledně školáčci.

Tento systém nevyhovoval nikomu, dětí do školky chodilo málo, spousta rodičů je tam neposílalo, protože pouze polodenní péče neměla žádaný efekt. Kratochvíl se ještě jednou pokoušel získat učebnu v německé škole, ale marně. Až na sklonku roku 1929, po téměř roce a půl, se řešení našlo. Na české škole byl zrušen byt správce školy a upraven na školku. Ani tento výsledek nebyl uspokojivý, prostory nedostačovaly, až do roku 1938 ale menšináři lepší nezískali.

Za první republiky se na školce vystřídaly dvě učitelky, obě velmi mladé – první z nich byla jednadvacetiletá Zdeňka Bartáková z Třešti, která učila první půl rok, poté ji nahradila teprve devatenáctiletá Františka Šťávová pocházející z Moravských Budějovic.

Po druhé světové válce až do nedávné doby sídlila školka v budově bývalé fary. Budova však přestala tomuto účelu dostačovat, takže před pár lety byly pro školku adaptovány prostory v budově obecního úřadu, tedy bývalé německé škole. Tím se trochu symbolicky uzavírá kruh příběhu mateřské školky v Branišovicích.